Stránky

16. července 2018

Cibulka


Miluju objevovat nová místa v Praze. A když k takovým objevům dojde neplánovaně, je nadšení ještě větší. Dnes jsme se vypravili do lesoparku Cibulka, tak se pojďte inspirovat. Báječný prázdninový zážitek zaručen.

Na Smíchov téměř vůbec nejezdím a směrem dál na západ z centra Prahy už vůbec ne, ale dnes jsem tam měla cestu za jednou sympatickou maminkou, které jsem vezla nějaké věci po dětech. A právě ona může za náš dnešní výlet. Doporučila nám zajet se podívat na nejstarší rozhlednu v Praze, do lesoparku Cibulka. Jelikož jsme s Milanem měli původně v plánu Stanici přírodovědců na Smíchově, řekli jsme si, že se tam jen zastavíme. No a zastavili jsme se tam na tři hodiny :) Během nich jsme prošli celý park a objevovali jeho kouzelná zákoutí. A že jich je!


Sotva vkročíme do lesa, musíme postavit domeček pro skřítky.

Obrázek na nástěnce Spolku Hájovna, který obývá nádhernou novogotickou budouvu. Dnes měli bohužel zavřeno, jinak bychom omrkli jejich komunitní zahrádku i knihovnu se studovnou.
Zvířata jsem si na začátku výpravy pečlivě prohlédli, aby na konci cesty Milan konstatoval, že ani jedno z nich jsme nepotkali. Jen mouchu. 

Na rozhlednu vede romantické schodiště...

...a z 13 metrů vysoké vyhlídky je přes cimbuří zajímavý výhled na Prahu.
Schody i cesty nahoru a dolu, ale v měřítku tak akorát velkém, aby z toho čtyřleté dítě mělo radost a ne bolavé nohy.

Jedna z několika soch, na které jsme během procházky jen tak narazili. Tohle zákoutí obzvlášť dává tušit, jak krásný park to kdysi býval.

Jezírko nechybí. 

Socha se dvěma psy, které si prostě musíte pohladit.

A kouty, které lákají k prozkoumání. Ale strach vám to nedovolí :) Tam někde nahoře prameni potok Cibulka.

Domeček pro přerostlé skřítky.

Dětské hřiště. A všímejte si, nikde ani noha! Celkem jsme během těch tří hodin potkali asi čtyři lidi!


Další romantická stavba, poměrně hezky zachovalá. Poustevna.

A pak jedna v naprosto žalostném stavu. Čínský altán.

Milan říkal, že tam bydlí čínský čaroděj. Tak jen doufám, že mu ten jeho dům brzo někdo opraví. Byla by ho škoda.

Hurá! Další prolejzačka!

A ne jen tak ledajaká! Hned vedle usedlosti Cibulka, která byla ještě před pár lety obývána squatery.

Moje dětství!!!

Tak to byla naše výprava do parku Cibulka. Někdy se vyplatí vytáhnout paty z Holešovic :)

A protože i původní plán se musí dodržet, zajeli jsme i  do Stanice přírodovědců. Cestou jsme se sklouzli na téhle ultraskluzavce v parku Sacre Coeur,...

...pozdravili jsme koníky,...

...zahráli si na dřeva a prchali zase pryč v průtrži mračen.

1 komentář:

  1. Milovaná Cibulka .-) Ještě jako jednodětní jsme bydleli na Malvazinkách a na Cibulku často chodili. Je to takový zapomenutý kout Prahy, tichá oáza zmaru a zašlé krásy...

    OdpovědětVymazat