Asi před týdnem jsem vytáhla svůj polštářek pro štěstí, který jsem kdysi dostala od manžela a v obou předchozích případech jsem si ho brala s sebou do porodnice. Bylo to hrozně příjemný, mít s sebou něco, co mi připomínalo domov. Polštářek, chudák, ale dostal za ty roky zabrat a já uznala, že v tom roztrhaném obale už další pobyt na šestinedělí nezvládne.