Stránky

29. listopadu 2018

By Myyna & festival mini


V prvním z rozhovorů s nováčky na festivale mini vám představím výtvarnici Markétu Jinochovou, která tvoří pod značkou By Myyna. S Markétou chodím vyšívat a miluju, jak se obléká. Podle jejího minimalistického stylu byste ji typovali třeba na architektku. Šedá, černá, bílá, to jsou její barvy. A pak člověku možná přijde šokující, když zjistí, co se objeví na papíře, jakmile vezme do ruky štětec. Jemné akvarelové obrázky plné barev, kytičky, zvířata, příroda. Opravdová romantika. 

Mám radost, že se na festivale mini začínají víc a víc objevovat značky, které se nezaměřují jen na děti, ale přináší radost třeba i maminkám. To je i případ tvého "ilustrovaného papírnictví".  Co chystáš, na co se můžeme na mini těšit?
Když jsem založila značku By Myyna, dělala jsem hlavně plakáty pro děti. Tehdy jsem je vytvářela výhradně digitálně, což je oproti dnešku velký rozdíl. Postupem času jsem totiž zjistila, že nejvíc mě baví malovat. Takže dnes moje tvorba vypadá tak, že ručně maluji akvarely, které skenuju a používám pak jako dekor na růžné papírenské zboží. A také jsem postupně začala více nabízet sortiment i pro maminky, které u mě původně nakupovaly věci jen pro své děti. Na festivale mini budu mít z toho dětského různá pexesa, milníkové kartičky a puzzle Bonkido - novinku, která vznikla právě díky této značce. Další novinkou je balící papír s drobným motivem lišek. Pro maminky budu mít různé bloky, sešity, kalendáře, blahopřání a také limitovanou edici fotoalb, která jsou ručně vyrobená tradičním řemeslným postupem v knihařské dílně v Olomouci. Vlastně celá moje tvorba je česká, všechny své výrobky produkuju zde, v malých nákladech.

Kreslila jsi ráda už jako dítě? Nebo jak jsi se dostala k akvarelu?
Mám pocit, že jsem snad začala dřív psát než kreslit. Měla jsem takové místo na střeše domu, kde jsme v Teplicích bydleli, kam jsem s mamkou chodila kreslit křídou po taškách. Od první třídy jsem psala různé příběhy, vždycky jsem měla svůj deníček. Po základce jsem moc nevěděla kam, až za mě rozhodli naši, a tak jsem se ocitla na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově. Když se na tu dobu dívám zpětně, lituju toho, že jsem v těch dílnách nemakala víc, to řemeslo je krásné, ale tehdy jsem to úplně nedokázala ocenit. Přesto ve věcech, které jsem tam vytvořila, vidím jistou paralelu s tím, co tvořím teď. Dělala jsem většinou menší objekty a moje maturitní práce byla skleněná stavebnice s drobnými barevnými kostkami, které při pohledu přes větší broušený hranol různě lámaly světlo. Po maturitě jsem prošla mnoha profesemi, od prodavačky rybiček, přes krupiérku v casinu nebo markeťačku ve Student Agency, po vytváření webů a kódování. Od toho byl krok k digitální grafice, kvůli které jsem si založila účet na Fleru. A až po dvou letech jsem začala sama malovat. A zjistila, že akvarel je věc, která mě fakt baví.

Nemůžu si pomoct, ale mám pocit, že to z tebe úplně vyzařuje, ten klid, ta jistota, že to, co děláš, je to správné. To ti v dobrém závidím. A další věc, kterou ti fakt hodně závidím, jsou tvé zimy v teple. Kdo sleduje tvůj blog, ví, že během zimních měsíců odlétáš do teplých krajin a do Prahy se vracíš až na jaře. 
Je to tak, letos odlétáme v prosinci a vracíme se v dubnu, po tu dobu nebude eshop fungovat, proto máte jedinečnou šanci nakoupit u mě třeba na festivale mini :) Cestujeme hlavně za teplem. Samozřejmě při našich cestách taky ráda objevuji tamní papírnictví. Dost často si vozím jako suvenýr nějaké štětce nebo sešity. Ale musím říct, že u nás je výběr velký a oproti zahraničí jsou naše papírnictví ještě levná. A přestože ráda zkouším nové výtvarné potřeby, zůstávám nakonec věrná svým třem nejoblíbenějším štětcům. Výtvarné potřeby, které nasyslím a nepoužívám, se snažím poslat dál. Teď jsem například domluvená s institucí Letní dům na Vyšehradě, která pracuje mimo jiné s dětmi z dětských domovů.

A jaký máš vztah k ilustracím dětských knih? Vzpomeneš si, které jsi měla jako malá ráda nebo naopak? A kdyby sis mohla vybrat a ilustrovat nějakou dětskou knihu, o čem by byla?
Jsme knihomolská rodina, naši nám vždycky před spaním četli pohádky. Jako dítě jsem milovala obrázky Heleny Zmatlíkové, obdivuji práci Mirko Hanáka, Arnošta Karáska, Daisy Mrázkové nebo Adolfa Borna. A kdybych sama měla ilustrovat dětskou knihu, určitě by byla na téma hmyz nebo rostliny, které zkoumám v encyklopediích, ale maluju je s určitou dávkou stylizace.

Poslední dvě otázky jsem si přichystala pro všechny tři respondenty z letošního předvánočního festivalu mini stejné. Vždycky mě baví sledovat, jak si jednotlivé značky zabydlí svůj vyznačený prostor na festivale. Jak bude vypadat tvůj stánek?
Návštěvníci mě najdou hnedka vedle UTUKUTU, za což jsem moc ráda, protože Gábina je moje kamarádka. Na mini předvedu své nové nohy :) Totiž stylové ocelové podnoží od Master&Master, na kterých mám desku z přírodního dřeva. Tyhle nohy mi doporučila bytová designérka Soňa Malinová. Původně jsem chtěla něco podobného, jako má ve své Galerii Krystal, takovou překližkovou instalaci, ale myslím, že tohle řešení je taky krásný.

Určitě sis procházela seznam vystavovatelů na mini. Cvrnklo tě něco do nosu, co by sis sama chtěla koupit nebo na co jsi zvědavá?
Strašně se těším na Kitchenette. Myslím, že potřebuju kabelku od holanské značky Donsje. Asi toho medvídka :)

Moc děkuju za rozhovor, Markéto! A budu se těšit na viděnou na festivale mini.

7. a 8. 12. 2018, 10 -18 hodin
OD Kotva, Nám. Republiky 8, Praha 1
5. a 6. patro - vchod bočním vstupem z pasáže









Žádné komentáře:

Okomentovat