Noemova archa

 

Z výběru vystavovatelů na Festivalu mini poutá velkou pozornost značka s názvem Noemova archa. Realistická zvířata, která ale jakoby právě přišla z pohádkového lesa, tvoří nadaná maminka dvou dcer, Gabriela Skalická. Z našeho příjemného povídání vznikl rozhovor, ve kterém vám přiblížím její tvorbu.

Na tenhle rozhovor jsem se opravdu moc těšila. Nejen kvůli vyprávění, ale také protože mi Gábina slíbila, že mi přinese pár zvířátek ukázat. Do té doby jsem je viděla, nejspíš stejně jako vy, jen na fotkách. A fotky mohou někdy pěkně klamat. Ale nestalo se tak. Z lásky na první pohled se stala láska jak trám. Zvířátka jsou v reálu snad ještě krásnější. Na fotkách totiž nedoceníte materiál, ze kterého jsou vyrobeny. Vznikají technikou suchého plstění, což je vlastně propichování chomáčku ovčí vlny jehlou, která jednotivá vlákna propojí do požadovaného tvaru. Asi vám nemusím popisovat, jak je příjemné mít v ruce něco z čisté vlny. V Noemově arše najdete poměrně zajímavou sešlost - lemura, kunu, srnu, vlka, koalu, velblouda, divočáka, lišku, osla,... A nečekejte žádné miniaturní figurky, tyhle zvířátka mají kolem 15 až 20 centrimetrů.

Jak jste se k plstění zvířátek dostala? 

Vpodstatě to byla náhoda. Hledala jsem nějakou zajímavou zábavu pro sebe ale i své dvě dcery. Když jsem v tvořivém obchodě Dobroděj narazila na sadu na plstění, rozhodla jsem se to vyzkoušet. Pro holky to bylo ještě trošku náročné, ale mě to chytlo. A tak jsem u toho zůstala. 

Zaujala mě škála zvířátek, které tvoříte. Nejdete úplně po těch nejoblíbenějších, ale vybíráte si i takové speciality jako lemura, surikatu nebo kunu. Podle čeho se řídíte?

To je různé, inspirace přichází třeba v ZOO. Sleduji, která zvířata moje děti baví, a pak jim je uplstím.

Některá zvířátka ale vznikají i na zakázku. Oslovují mě třeba lidé, že chtějí podle fotky vytvořit na památku figurku psa, který jim zemřel. Jednou se mi také ozvala mateřská škola, abych jim uplstila včelu, vosu a čmeláka. A další zajímavý projekt jsem měla pro ArcheoPark Pavlov, který byl vloni v květnu otevřen nedaleko Mikulova. Pro ně jsem dělala 180 mamutů!

To se vám muselo o mamutech i zdát. Jak tedy vlastně postupujete? Děláte si skici? Všechny zvířátka mají velmi specifický výraz. Jsou dost naturalistické, přesto je v nich něco pohádkového, zasněného.

Skici si vůbec nedělám. Najdu si reálné fotky vybraného zvířete, pokud možno vyfocené z různých úhlů, sleduji proporce, výraz, postoj. A pak se do toho rovnou pustím. Nedělám si ani kostru z drátků. Baví mě vidět, jak se mi pod rukama z vlny rýsuje tělíčko, které rovnou modeluji. Drátky dávám jen do končetin, případně ocásku, aby se s nimi dalo hýbat.

Zvířátka z vaší Noemovy archy jsou opravdu orginální a dost se vymykají současné nabídce na našem trhu. Očekávám tedy, že na Festivale mini se u vašeho stánku budou tvořit fronty. Chystáte něco speciálního přímo pro festival?

Moje účast na festivale bude vlastně taková premiéra. Do té doby jsem zvířátka prodávala jen na Fleru. Chtěla jsem vyzkoušet něco nového, a tak jsem na základě článku v časopisu Forbes oslovila organizátorku Festivalu mini. Jsem tedy zvědavá na osobní reakce lidí, ale vzhledem k časové náročností plstění nechystám nějaké obrovské zásoby zvířátek. Samozřejmě budu mít s sebou zvířátka na prodej, ale stejně tak bude možné si u mě objednat něco na zakázku. Mimo to chystám v rámci doprovodného programu i dílnu pro děti od 6 let. Seznámím je s technikou suchého plstění a děti si budou moci vyzkoušet vytvořit tuleně.

Chápu-li to dobře, Noemova archa je jen váš koníček?

Noemovu archu jsem založila před dvěmi lety, ještě na rodičovské dovolené. Letos už jsem nastoupila zpět do práce a plstění se věnuji jen ve volném čase. 

Jaká je tedy vaše profese?

Vystudovala jsem dějiny umění, nějaký čas jsem pracovala pro aukční dům a teď jsem si našla práci na akademické půdě, pracuji na jedné vysoké škole. Dcerám je 3,5 a 5,5 let, takže jsem přesně v tom stádiu, že každý den běhám trať školka-práce-školka.

Ráda se všech ptám, jak vzpomínají na své dětství. Najdeme už tam nějaké kořeny Noemovy archy?

Jako dítě jsem moc ráda kreslila a od dětství jsem chodila na různé kroužky do umělecké školy. Byla jsem taková ta introvertní holčička, co si pořád někde něco kreslí, tvoří. Taky jsem milovala všechny zvířata. O prázdninách jsme jezdili k příbuzným na Moravu, kteří měli různá domácí zvířata, včetně prasat. O všechny jsem se ráda starala, dokonce jsem se chtěla stát veterinářkou. Takže nějaké spojení s mým současným projektem tam určitě je.